Ladislav Zívr
sochař
23. 5. 1909 Nová Paka
4. 9. 1980 Ždírec u Staré Paky
Život a dílo
| – | Státní odborná škola keramická v Bechyni |
|---|---|
| 1928–1931 | Uměleckoprůmyslová škola v Praze, Prof. Johnová, Drahoňovský |
| – | koncem 30. let zastoupen na výstavách důležitých pro vývoj českého moderního umění |
| 1942–1948 | člen Skupiny 42 (jako jediný sochař) |
| po 1945 | po roce 1945 člen S.V.U. Aleš v Brně |
| od 1961 | od roku 1961 člen skupiny Radar |
Ladislav Zívr patří k nejpozoruhodnějším českým sochařům 20. století. Do našich dějin moderního umění se zapsal především jako jediný sochař proslulé Skupiny 42.
Zívr (1909–1980) byl jedním z nejvýznamnějších českých sochařů 20. století, známý především jako jediný sochařský zástupce legendární Skupiny 42. Jeho raná tvorba ze 30. let vycházela z prostředí mladší generace surrealistů, kde se věnoval zkoumání vlastního nitra a podvědomí. V tomto období vytvářel polychromované sádrové reliéfy a objekty, v nichž kombinoval biomorfní tvary s reálnými předměty či jejich odlitky, čímž naplňoval surrealistickou estetiku snových vizí a náhodných setkání.
Během válečného působení ve Skupině 42 se Zívr od imaginace přiklonil k civilismu a kubismu, čímž navázal na odkaz Otty Gutfreunda. Jako jediný český sochař se tehdy programově soustředil na tematiku moderní techniky a pracovního prostředí, což dokládají díla jako Fotograf nebo Svářeč. V těchto plastikách využíval své zkušenosti s keramikou, pracoval s hladkým objemem a výraznou barevností, přičemž postavy stylizoval až na hranici abstrakce, kde splývají se stroji. Po útlumu v 50. letech se v jeho pozdní tvorbě 60. let objevuje symbolika organického růstu, vegetabilní tvary a reflexe procesů života a zániku.