Václav Vavřinec Reiner
malíř, nejvýznamnější představitel české barokní freskové malby
8. 8. (pokřtěn) 1689 Praha
9. 10. 1743 Praha
Život a dílo
| – | Pocházel z umělecké rodiny, jeho neoficiálními učiteli byli V. Halbax a P. Brandl, v oboru fresky zejména J. K. Liška |
|---|---|
| – | Pracoval především pro Valdštejny v Duchcově, pro osecké cisterciáky, pro benediktiny v Broumově, pro kartuziány v Gamingu |
| – | Autor bitevních scén i rozměrných oltářních pláten |
Vedle Petra Brandla největší malíř vrcholného baroka u nás, specialista na nástěnnou malbu, maloval také oltářní obrazy a krajiny.
Václav Vavřinec Reiner (1689–1743) byl nejvýznamnějším představitelem české barokní fresky a spolus Petrem Brandlem největším malířem vrcholného baroka u nás. Pocházel z umělecké rodinya přestože neabsolvoval studijní cestu do Itálie, jeho dílo vykazuje silný italský vliv. Zpočátku navazoval na realistickou tradici Karla Škréty, z níž si vyvinul osobitý styl charakteristický plastickou hmotností a zemitostí. Kromě monumentálních fresek tvořil i oltářní plátna, bitevní scény a krajiny, v nichž se inspiroval římskými a benátskými mistry.
Hlavní přínos Reinera spočívá v nástropní malbě, kterou české baroko pozvedlo na evropskou úroveň. Mezi jeho raná vrcholná díla patří Gigantomachie v Černínském paláci a Poslední soudv křižovnickém kostele v Praze. Později se jeho styl proměnil směrem k prosvětlenější malbě, což dokládají fresky u sv. Tomáše či sv. Jiljí. V závěrečném období, reprezentovaném pracemi v Loretě či na Zbraslavi, již barevným pojetím předznamenal rokoko. Reinerovo působení, zahrnující i zakázky v Rakousku a Slezsku, zásadně ovlivnilo následující generaci domácích umělců.