Jan Lauda

Jan Lauda

sochař, pedagog

4. 4. 1896 Praha

11. 3. 1959 Praha

Život a dílo

1911 se učil u S. Suchardy
– později pracoval jako keramický učeň v huti katedrály sv. Víta
1913–1914 Uměleckoprůmyslová škola v Praze, profesor J. Drahoňovský
1917–1922 Akademie výtvarných umění, J. Štursa
1937 jmenován profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze
1946–1959 profesorem na Akademii výtvarných umění

Laudovo dílo rozprostřené od sociálního žánru a portrétu až k monumentálním realizacím patřík nejlepším výsledkům českého sochařství 20. století.

Lauda (1896–1959) byl významný český sochař a pedagog, který studoval u Stanislava Suchardy, Josefa Drahoňovského a Jana Štursy. Během své kariéry působil jako profesor na Uměleckoprůmyslové škole a později na Akademii výtvarných umění v Praze. Jeho tvorba, sahající od sociálního civilismu až po monumentální realizace, patří k vrcholům českého sochařství 20. století.

V počátcích byl ovlivněn Janem Štursou a zejména Ottou Gutfreundem, což se projevilo v intimních plastikách z pálené hlíny. Stěžejním dílem tohoto období je „Myčka“ (1923), která spojuje sociální tematiku s jasně artikulovanými objemy. Později se Lauda věnoval sérii ženských aktů „Evy“ a výrazné zvířecí plastice, jejímž vrcholem je bronzový „Lachtan“ či rozměrný „Čáp“. V monumentální tvorbě vyniká vlys „Stvoření uhlí“ v Ostravě, představující jeho pojetí alegorického realismu. Před válkou vyjádřil svůj protiválečný postoj plastikou „Přepadení Československa“ pro světovou výstavu v New Yorku. Celou jeho kariéru provázela také hluboká zájem o portrétní tvorbu, v níž postupně dospěl k realistickému mistrovství.

Jan Lauda

Přepadení Československa
J. Lauda a Jan Bauch, bronzová plastika, 1939

Jan Lauda

Myčka
bronzová plastika, 1923

Jan Lauda

Socha lachtana v Kinského sadech v Praze
bronz, 1953