Mikuláš Galanda

Mikuláš Galanda

malíř, grafik, pedagog

4. 5. 1895 Turčianské Teplice

5. 6. 1938 Bratislava

Život a dílo

1914–1916 Vysoká škola výtvarných umění v Budapešti
1922 Uměleckoprůmyslová škola v Praze, V. H. Brunner
1923–1927 Akademie výtvarných umění v Praze, A. Brömse, F. Thiele
1930–1938 vyučuje na Škole uměleckých řemesel v Bratislavě

Dílo Mikuláše Galandy představuje zásadní přínos k formování moderního slovenského malířství ve své rozmanitosti a vnitřně složité diferenciovanosti.

Galanda (1895–1938) byl klíčovou postavou slovenské výtvarné moderny, působící jako malíř, grafik a pedagog. Po studiích v Budapešti a na pražské AVU se usadil v Bratislavě, kde vyučoval na pokrokové Škole uměleckých řemesel. Jeho ranou tvorbu ovlivnil Edvard Munch a sociální grafika, přičemž se na rozdíl od svých současníků zaměřoval primárně na městské prostředí a sociální otázky, což dokládá i litografický cyklus Láska z poloviny 20. let.

Ve své vrcholné tvorbě Galanda opustil dobový folklorní patos a přiklonil se k civilismu, neoklasicismu a neokubismu. Jeho figurální kompozice, zejména akty, vynikají racionálním řádem, lyričností a důrazem na plastickou kresbu a celistvost formy. Společně s Ľudovítem Fullou zásadně ovlivnil směřování národního umění, a to jak spoluprací s levicovou inteligencí, tak vydáváním manifestu Soukromé listy, v němž formulovali vztah mezi slovenskou tradicí a světovou modernou.

Dalo by se říci, že Galanda vnesl do slovenského umění evropskou kultivovanost a městský intelekt.

Mikuláš Galanda

Starosti
kvaš a akvarel na papíře, 1937–1938

Mikuláš Galanda

Matka
olej na překližce, 1932

Mikuláš Galanda

Piper
olej na plátně, 1936–1937